Padaly Hvězdy

Padaly hvězdy a jedna z nich slítla,
mé milé přímo do klína,
jak byla žhavá, tak sukně jí chytla
a od sukně celá roklina.

Má milá křičí:,,Pomoz mi přece,
nestůj tu jako z kamene."
Tak jsem ji rychle odtáhl k řece,
z dosahu toho plamene.

Padaly hvězdy a jedna z nich slítla,
mé milé přímo do klína,
jak byla žhavá, tak sukně jí chytla
a od sukně celá roklina.

Jenže ta hvězda tu moji milou,
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.

Padaly hvězdy a jedna z nich slítla,
mé milé přímo do klína,
jak byla žhavá, tak sukně jí chytla
a od sukně celá roklina.

Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.

Padaly hvězdy a jedna z nich slítla,
mé milé přímo do klína,
jak byla žhavá, tak sukně jí chytla
a od sukně celá roklina.

Teď už jen v očích jak tečka za snem,
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem,
je to jen chladnoucí kamínek.