Dikuvzdani
Zas ve všech oknech zapaluji
Obvyklých jednadvacet svic.
Zas listy čistým nebem plují,
Jen žádný anděl. Nikde nic.
A přesto je noc znovu krásná
Podivuhodným příslibem:
Touha se snáší z čistajasna.
Jak ty jsi tehdy slétla sem.
V houslovém futrálu plamenný meč,
Řekla's mi: "Pokorně klekni, a kleč!
Zpívej mi píseň a oslav mě v ní.
Přišla jsem pro tvoje
Díkůvzdání.
Tvůj hlas měl slabý přízvuk zvonů,
Hlas tichý jako svítiplyn.
Chtěl jsem říct: "Já v něm neutonu!",
Když políbil jsem lem tvých džín.
Jenže ty, po ruce plamenný meč,
V té chvíli řekla's mi "A teď mě svleč!
Tu je má svatozář, svlékneš mě z ní
A přitom odříkáš
Díkůvzdání."
A tak jsem vztáhl hrubé dlaně
na jemnou kůži anděla.
A bolest přišla nečekaně.
A stejně náhle zmizela.
Tehdy se ze mě stal plamenný meč.
A ty jsi vykřikla. Vykřikla: "Svěč!
Ze všech sil zakřič, ať do nebe zní
Nejstarší ze starých
Díkůvzdání.
Slíbila's zůstat do té doby,
Než sundají mi obvazy.
Vzala's mi však i ze zdí skoby.
I fotku s dědou na hrázi.
V pelesti vrub, kde stál plamenný meč.
Namísto "Sbohem" spíš tak trochu "Heč!"
A přesto neřeknu po zbytek dní
Nic, co by nebylo
Díkůvzdání.
Obvyklých jednadvacet svic.
Zas listy čistým nebem plují,
Jen žádný anděl. Nikde nic.
A přesto je noc znovu krásná
Podivuhodným příslibem:
Touha se snáší z čistajasna.
Jak ty jsi tehdy slétla sem.
V houslovém futrálu plamenný meč,
Řekla's mi: "Pokorně klekni, a kleč!
Zpívej mi píseň a oslav mě v ní.
Přišla jsem pro tvoje
Díkůvzdání.
Tvůj hlas měl slabý přízvuk zvonů,
Hlas tichý jako svítiplyn.
Chtěl jsem říct: "Já v něm neutonu!",
Když políbil jsem lem tvých džín.
Jenže ty, po ruce plamenný meč,
V té chvíli řekla's mi "A teď mě svleč!
Tu je má svatozář, svlékneš mě z ní
A přitom odříkáš
Díkůvzdání."
A tak jsem vztáhl hrubé dlaně
na jemnou kůži anděla.
A bolest přišla nečekaně.
A stejně náhle zmizela.
Tehdy se ze mě stal plamenný meč.
A ty jsi vykřikla. Vykřikla: "Svěč!
Ze všech sil zakřič, ať do nebe zní
Nejstarší ze starých
Díkůvzdání.
Slíbila's zůstat do té doby,
Než sundají mi obvazy.
Vzala's mi však i ze zdí skoby.
I fotku s dědou na hrázi.
V pelesti vrub, kde stál plamenný meč.
Namísto "Sbohem" spíš tak trochu "Heč!"
A přesto neřeknu po zbytek dní
Nic, co by nebylo
Díkůvzdání.
Credits
Writer(s): Michal Horacek, Petr Hapka
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.