Balada
Kdyby ste měli zapalovač a mohli dělat, tak by to bylo dost dobrý!
Bydlel na konci města, kluk jako ty, dvě ruce, dvě nohy, jedno péro,
jedna hlava a již od dětství měl nejoblíbenějšího kamaráda Lojzu,
s kterým chytali čolky, spolu vopíchali první holku,
spolu sežrali prvního psa a slíbili si kamarádství na život a na
smrt, jak už to tak chodívá na
malých vesnicích mezi nedospělými hochy.
Vše se zdálo být krásné a čisté,
než se na vesnici zjevila krásná podučitelka Pyzducha,
která oboum chlapcům učarovala,
přesto si však rozťali žíly a stvrdili svou krví
přísahu, že nikdy se jí nedotknou a Petr si pořád eště zpíval:
Kunratice - malá ves,
ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká
Všechno se zvrátilo jednoho pozdního odpoledne,
kdy v místní sokolovně hrála pokleslá zábavová skupina.
Oba hoši se tam chystali a slíbili si,
že si spolu popijí a pokoukají na
taneční páry, když je ty holky nezajímaj.
Petr se zdržel v kravíně,
kde dojil malá selata a když se vvrátil o něco později a dal si
dvojitý rum, skrze clonu temné říčanské lahoviny viděl,
jak uprostřed tanečního parketu vytáčí sólo Lojza s Pyzduchou,
tělo na tělo a přes fialové džínové oblečky
elpo se valí semeno, láva, smegma, magma do bot.
Jakmile toto spatřil,
odmrštil prázdnou sklenici a jedním skokem
se utkal na život a na smrt se svým přítelem.
Jelikož byl posílen z dojení selat,
hladce ho přemohl a rozťal mu lebku prázdným panákem.
Znáte jak to končí, zamřížovaný anton,
rychlá pomoc dobrovolného hasičstva a už ho vedou álejí opadaných
hrušní k pankráckému kopečku a ještě skrze
to okénko Petr sebral tolik síly, že zpíval:
Kunratice - malá ves,
ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká
Dohra je krátká, jak tomu bývá u podobných příběhů, soud byl nestraný,
tvrdý, drsný a spravedlivý,
a tak jednoho rána než kohout zakokrhal přišla koorta mongoloidů a
vyvedla Petra po čerstvě ohoblovaných dobových
fošnách tam, kde je to temné propadlo s konopným lasem.
Skrze střepy nasypané na zdi okolo pankráckého vězení viděl mihotat,
ligotat, blištit a třpitit se slunéčko,
které vycházelo v jasných
červánkách a než se zhoupl, naposledy zpíval:
Kunratice - malá ves, ukrad bábě kundu pes,
bába křičí naříká, že pes s kundou utíkááááájejejéééááááoúúú
Bydlel na konci města, kluk jako ty, dvě ruce, dvě nohy, jedno péro,
jedna hlava a již od dětství měl nejoblíbenějšího kamaráda Lojzu,
s kterým chytali čolky, spolu vopíchali první holku,
spolu sežrali prvního psa a slíbili si kamarádství na život a na
smrt, jak už to tak chodívá na
malých vesnicích mezi nedospělými hochy.
Vše se zdálo být krásné a čisté,
než se na vesnici zjevila krásná podučitelka Pyzducha,
která oboum chlapcům učarovala,
přesto si však rozťali žíly a stvrdili svou krví
přísahu, že nikdy se jí nedotknou a Petr si pořád eště zpíval:
Kunratice - malá ves,
ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká
Všechno se zvrátilo jednoho pozdního odpoledne,
kdy v místní sokolovně hrála pokleslá zábavová skupina.
Oba hoši se tam chystali a slíbili si,
že si spolu popijí a pokoukají na
taneční páry, když je ty holky nezajímaj.
Petr se zdržel v kravíně,
kde dojil malá selata a když se vvrátil o něco později a dal si
dvojitý rum, skrze clonu temné říčanské lahoviny viděl,
jak uprostřed tanečního parketu vytáčí sólo Lojza s Pyzduchou,
tělo na tělo a přes fialové džínové oblečky
elpo se valí semeno, láva, smegma, magma do bot.
Jakmile toto spatřil,
odmrštil prázdnou sklenici a jedním skokem
se utkal na život a na smrt se svým přítelem.
Jelikož byl posílen z dojení selat,
hladce ho přemohl a rozťal mu lebku prázdným panákem.
Znáte jak to končí, zamřížovaný anton,
rychlá pomoc dobrovolného hasičstva a už ho vedou álejí opadaných
hrušní k pankráckému kopečku a ještě skrze
to okénko Petr sebral tolik síly, že zpíval:
Kunratice - malá ves,
ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká
Dohra je krátká, jak tomu bývá u podobných příběhů, soud byl nestraný,
tvrdý, drsný a spravedlivý,
a tak jednoho rána než kohout zakokrhal přišla koorta mongoloidů a
vyvedla Petra po čerstvě ohoblovaných dobových
fošnách tam, kde je to temné propadlo s konopným lasem.
Skrze střepy nasypané na zdi okolo pankráckého vězení viděl mihotat,
ligotat, blištit a třpitit se slunéčko,
které vycházelo v jasných
červánkách a než se zhoupl, naposledy zpíval:
Kunratice - malá ves, ukrad bábě kundu pes,
bába křičí naříká, že pes s kundou utíkááááájejejéééááááoúúú
Credits
Writer(s): Tomas Dolezal, Ludek Pallat, Tomas Karasek, Jiri Brabnik, Lou Fananek Hagen
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.