Plebs blues - Live v Lucerne

Když poprvé jsem spatřil pyramidy,
proklel jsem všechny Cheopse a Ramsese,
jsem totiž jeden z téhle miliardy lidí,
který to za ně vždycky odnese.
Oni si projektují pískovcové sfingy,
aby snad historie nezapomněla,
a já pak kroutím šroubky na peršingy,
a kdyby snad ne, tak mi dají do těla.
Tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues,
tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues.
Za svazek ředkviček a taky za cibuli
jsem šašek dějin, bezejmenný muž,
rohožka Caesara a kopí Caliguly,
negativ dějin připravený na retuš.
Zvedal jsem často hlavu, vždycky přišla rána,
ač v různých formách demokracie,
přestávám věřit v dobro Krista Pána,
v to, že snad vůbec nějaký je.
Tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues,
tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues.
V novinách o mně píšou, že jsem páteř světa,
a já jsem jenom jeho unavený sval,
k Měsíci co půl roku raketa létá
a já se plazím jako brouk hovnivál.
Mám přeci taky srdce, srdce, které bouchá.
A nemyslete, že furt myslím na žrádlo!
Proč mne však na tom světě nikdo neposlouchá?
Proč mám být jenom malé hloupé děladlo?
Tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues,
tohle je plebs blues, plebs blues, plebs blues.
Nevěřím v žádný kecy, věřím už jen v sebe
a to, co neurvu, to nebudu mít.
Pročpak mi slibujete po mý smrti nebe?
Když jsem se jednou narodil, tak chci žít.
Jsem jenom jeden z téhle miliardy lidí,
kolečko v soukolí, co krásně zapadá,
já nechci stavět vaše blbé pyramidy,
dejte mi pokoj a vlezte mi na záda
i s tímhle plebs blues, plebs blues, plebs blues,
i s tímhle plebs blues, plebs blues, plebs blues.