Seriály
Když byl Elsie malej kluk, říkal lidem: Jednou, až vyrostu
Přestanu se zajímat o autíčka a začnu se zajímat o holky
Přestanu chtít být popelářem a stavitelem mostů
Začnu pít pivo a pojídat hamburgery a hranolky
Koukat se na cizí prdele v těsnejch sukních
Přes poloprázdnou flašku a pochvalně si u toho mlaskat
Já budu líbat Adélku, a ty závistí si pukni
A ta poloprázdná flaška je tygrem, jehož jméno je láska
A pak se učil plemena psů a hlavní města zpaměti
A těšil se, že bude jeden z mála, co zažije přelom století
Kreslil divný hranatý auta, co by nešly nikdy postavit
Ale v tu chvíli mu připadaly krásný
A sralo ho, že ještě nikde nejezdí
Když si v osmnácti lehnul s trávou naznak do trávy
Musel se jen smát, jak se lidi plácaj ode zdi ke zdi
A první kniha, co napsal, byla o klukovi, kterýho neposlala
V patnácti do prdele holka, kterou miloval už odmala
To se stává
Teď na něj čumí ve vlaku nějakej děda
Co má na sobě šusťákovku a tenisky a kšiltovku a usmívá se
A je mu asi šedesát
Elsie si říká – Kolikrát asi dostal pořádně přes pysky?
Kolik cigaret vykouřil a kolikrát se asi opil? Kolikrát?
Kolik lidí naštval a už nikdy se neomluvil?
A kolik holek měl fakt rád a neřekl jim ani: Ty máš hezký oči
Ale to je jedno, stejně v Adamově vystoupí a půjde za vnoučatama
Který maj rádi autíčka a chcou být popelářema a svět se točí
A stejně mi šedesát nikdy nebude
Když byl Elsie poprvý na silvestra venku, ležel po půlnoci v posteli
A poslouchal opilce
Kterým se všichni v místnosti chtěli tolik podobat
Všem bylo šestnáct a všechno bylo tak nějak divně umělý
Jako by místo každýho v místnosti byla nastrčená vosková osoba
Ty nevinný bledý tváře zkroucený chlastem a chrchlající
Nadávající na rozžhavený střepy v palici
Nakonec si vždycky zvyknou a ze zásady se nekoukaj do zrcadla
Toho chlastu, toho žrádla
Každej druhej tu čte Bibli, ať už satanskou, nebo obyč
A alibisticky se odevzdává do rukou svýho boha
Elsie se upřemýšlí k smrti, už leží v hrobě, podejte mu rýč
Co to bude naposled? Panák ruma? Radši stroha
Adélka je nádherný stvoření a má nejhezčí oči na světě
A nejhezčí prsa na světě a je vtipná a Elsiemu rozumí
A je pryč
A Elsie se monotematicky sápe v paměti po létě
Kdy ještě neměla cizí ruce v kalhotkách
A čas počítal se na rumy
Napsala mu dopis, co má dodneška na polici
Že prej: Nebuď smutnej
Bylo to hezký a ty chvíle za to stejně stály
Stejně brzo zemřeš
Protože už nikdy nevykašleš ten hnus, co máš v plicích
Hele, hvězdy svítí, velký vůz se z kopce valí
Aspoň bude o čem točit seriály
Na jemně komediální strunu, i když s předvídatelnými charaktery
Nebudem se přece věčně chovat jako malí
Teď je nám dvacet, nejvyšší čas začít si hrát na pozéry
Člověk stejně začne pít už ráno, i když by měl až po práci
Protože ho baví procházet se městem a nevědět o lidech
Že neví, že nebe je černý a rozpáraní beránci
Nad jejich hlavama močí na silnice
Kde se Elsie snaží chytit druhý dech
Každej den začíná v posteli a končí v posteli
A mezitím je propast, kterou není jak vyplnit
Protože všechno kolem spěchá
A jen jeho vnitřnosti stojí ve vlastní krvi po pás
A hlava volá, volá, po veškerym chlastu světa
A my pořád v cizích bytech každou noc hledáme skrýše
A nikdo nás nezná, dokud se pořádně nezapíšem
Je třeba rozbíjet věci nahlas a uvnitř křičet tiše
A sahat si na stehna
A plivat na zdi katedrály
To jen ze rtů vychází jed a steakovej nůž krouží v břiše
A o všem, co se stane, o tom napíšeme seriály
A než shoříme v bažinách za devatero horami a lesy
Bylo by to fajn, řekneme si
Lovci motýlů ze Třetí říše
Než půjdeme večer domů, nakoupíme flašky
A co nevypijem teď, to vypijeme tam
A ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem
A já po šesti vodkách budu dělat, že se nekoukám
Nakoupíme flašky za peníze na jídlo
A dlouhý cigarety za peníze k narozeninám
A ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem
A všichni budou dělat, že se baví, baví, baví
A že se koukaj jinam
Ráno budeme pít kafe jako nic
A všechno, co kdy kdo řekl, smeteme ze stolu
Spolu s ubrusem špinavým od vína
A světlo venku, slunce barvy duhových koktejlů do nás vstoupí
A stráví, stráví nás, stráví nás jak rakovina
Neznáš nikoho v tomhle domě
Ale víš, že jednou pohřbí všechny svoje starý stíny
A co je komu po tobě? A co komu po mně?
Co komu po lidech? Co komu po lidech?
Co komu po lidech, kterým se nechcou tahat držky z hlíny?
Co komu po lidech?
Co komu po lidech, který se rádi zapalují a hoří
A kteří pojídají sklo a zásadně nečtou manuály
A rádi vdechují prach a co postaví, to za den zase zboří
A chcou slyšet svoje oblíbený slova
Slova, který jim vždycky lhaly
Aspoň bude o čem točit seriály
Na jemně komediální strunu
I když s předvídatelnými charaktery
Nebudem se přece věčně chovat jako malí
Teď je nám dvacet, nejvyšší čas začít si hrát na pozéry
Přestanu se zajímat o autíčka a začnu se zajímat o holky
Přestanu chtít být popelářem a stavitelem mostů
Začnu pít pivo a pojídat hamburgery a hranolky
Koukat se na cizí prdele v těsnejch sukních
Přes poloprázdnou flašku a pochvalně si u toho mlaskat
Já budu líbat Adélku, a ty závistí si pukni
A ta poloprázdná flaška je tygrem, jehož jméno je láska
A pak se učil plemena psů a hlavní města zpaměti
A těšil se, že bude jeden z mála, co zažije přelom století
Kreslil divný hranatý auta, co by nešly nikdy postavit
Ale v tu chvíli mu připadaly krásný
A sralo ho, že ještě nikde nejezdí
Když si v osmnácti lehnul s trávou naznak do trávy
Musel se jen smát, jak se lidi plácaj ode zdi ke zdi
A první kniha, co napsal, byla o klukovi, kterýho neposlala
V patnácti do prdele holka, kterou miloval už odmala
To se stává
Teď na něj čumí ve vlaku nějakej děda
Co má na sobě šusťákovku a tenisky a kšiltovku a usmívá se
A je mu asi šedesát
Elsie si říká – Kolikrát asi dostal pořádně přes pysky?
Kolik cigaret vykouřil a kolikrát se asi opil? Kolikrát?
Kolik lidí naštval a už nikdy se neomluvil?
A kolik holek měl fakt rád a neřekl jim ani: Ty máš hezký oči
Ale to je jedno, stejně v Adamově vystoupí a půjde za vnoučatama
Který maj rádi autíčka a chcou být popelářema a svět se točí
A stejně mi šedesát nikdy nebude
Když byl Elsie poprvý na silvestra venku, ležel po půlnoci v posteli
A poslouchal opilce
Kterým se všichni v místnosti chtěli tolik podobat
Všem bylo šestnáct a všechno bylo tak nějak divně umělý
Jako by místo každýho v místnosti byla nastrčená vosková osoba
Ty nevinný bledý tváře zkroucený chlastem a chrchlající
Nadávající na rozžhavený střepy v palici
Nakonec si vždycky zvyknou a ze zásady se nekoukaj do zrcadla
Toho chlastu, toho žrádla
Každej druhej tu čte Bibli, ať už satanskou, nebo obyč
A alibisticky se odevzdává do rukou svýho boha
Elsie se upřemýšlí k smrti, už leží v hrobě, podejte mu rýč
Co to bude naposled? Panák ruma? Radši stroha
Adélka je nádherný stvoření a má nejhezčí oči na světě
A nejhezčí prsa na světě a je vtipná a Elsiemu rozumí
A je pryč
A Elsie se monotematicky sápe v paměti po létě
Kdy ještě neměla cizí ruce v kalhotkách
A čas počítal se na rumy
Napsala mu dopis, co má dodneška na polici
Že prej: Nebuď smutnej
Bylo to hezký a ty chvíle za to stejně stály
Stejně brzo zemřeš
Protože už nikdy nevykašleš ten hnus, co máš v plicích
Hele, hvězdy svítí, velký vůz se z kopce valí
Aspoň bude o čem točit seriály
Na jemně komediální strunu, i když s předvídatelnými charaktery
Nebudem se přece věčně chovat jako malí
Teď je nám dvacet, nejvyšší čas začít si hrát na pozéry
Člověk stejně začne pít už ráno, i když by měl až po práci
Protože ho baví procházet se městem a nevědět o lidech
Že neví, že nebe je černý a rozpáraní beránci
Nad jejich hlavama močí na silnice
Kde se Elsie snaží chytit druhý dech
Každej den začíná v posteli a končí v posteli
A mezitím je propast, kterou není jak vyplnit
Protože všechno kolem spěchá
A jen jeho vnitřnosti stojí ve vlastní krvi po pás
A hlava volá, volá, po veškerym chlastu světa
A my pořád v cizích bytech každou noc hledáme skrýše
A nikdo nás nezná, dokud se pořádně nezapíšem
Je třeba rozbíjet věci nahlas a uvnitř křičet tiše
A sahat si na stehna
A plivat na zdi katedrály
To jen ze rtů vychází jed a steakovej nůž krouží v břiše
A o všem, co se stane, o tom napíšeme seriály
A než shoříme v bažinách za devatero horami a lesy
Bylo by to fajn, řekneme si
Lovci motýlů ze Třetí říše
Než půjdeme večer domů, nakoupíme flašky
A co nevypijem teď, to vypijeme tam
A ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem
A já po šesti vodkách budu dělat, že se nekoukám
Nakoupíme flašky za peníze na jídlo
A dlouhý cigarety za peníze k narozeninám
A ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem
A všichni budou dělat, že se baví, baví, baví
A že se koukaj jinam
Ráno budeme pít kafe jako nic
A všechno, co kdy kdo řekl, smeteme ze stolu
Spolu s ubrusem špinavým od vína
A světlo venku, slunce barvy duhových koktejlů do nás vstoupí
A stráví, stráví nás, stráví nás jak rakovina
Neznáš nikoho v tomhle domě
Ale víš, že jednou pohřbí všechny svoje starý stíny
A co je komu po tobě? A co komu po mně?
Co komu po lidech? Co komu po lidech?
Co komu po lidech, kterým se nechcou tahat držky z hlíny?
Co komu po lidech?
Co komu po lidech, který se rádi zapalují a hoří
A kteří pojídají sklo a zásadně nečtou manuály
A rádi vdechují prach a co postaví, to za den zase zboří
A chcou slyšet svoje oblíbený slova
Slova, který jim vždycky lhaly
Aspoň bude o čem točit seriály
Na jemně komediální strunu
I když s předvídatelnými charaktery
Nebudem se přece věčně chovat jako malí
Teď je nám dvacet, nejvyšší čas začít si hrát na pozéry
Credits
Writer(s): Tomas Havlen, Dominik Zezula
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
Other Album Tracks
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.