Panubohudooken
Za devatero horami a devatero řekami,
leží kraj líbezný jak z reklamy,
tam v pravdě pšenka nekvete,
člověk zde vyvinul se z prasete.
Oděni v sametové rubáše,
zloději loví zbytky guláše,
z plastových talířku kartou ze zlata,
a při tom poslouchají Poupata.
A tváře se tam nemění,
pouze tituly a příjmení
a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na bilboardu.
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má,
furt on the road a s lumpama,
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí.
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.
Mezi pány panuje věčná neshoda,
jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,
aby ochránil voliče občana,
před kapitalistickýma zrůdama.
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí,
případné aférky se pod stůl odklidí,
hlavně dodržovat všechny zásady,
nejlíp se špína kydá za zády.
Léta už tajím svoji příslušnost,
k zemi co vyměnila hrubost za slušnost,
bo se mi nelíbí morální předlohy,
čili papaláši hrající si na Bohy.
Povinné školení pro všechny poslance,
lehce planého žvanění, lekce arogance
a místo polední debaty z prdu kulička,
ať vzkvétá naše zemička!
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co chceš, abychom trpěli?
Nutno ještě říct k tomu všemu,
hledám nohy nešťastných řešení v extrému
a tak bacha na Rudé koalice,
vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva,
že se zase valí dělníci, tentokrát zprava,
poznávacím znamením jsou holé hlavy,
neznalost dějin a ústavy.
Přes to všechno, co lid v tom kraji zažíval,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.
Tak si tu pomalu každý svůj život hnije,
z úcty k tradici ruka ruku myje,
upřímně řečeno trochu teskno mi je,
že nám stačí DEMO-Demokracie.
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo odstřelí!
leží kraj líbezný jak z reklamy,
tam v pravdě pšenka nekvete,
člověk zde vyvinul se z prasete.
Oděni v sametové rubáše,
zloději loví zbytky guláše,
z plastových talířku kartou ze zlata,
a při tom poslouchají Poupata.
A tváře se tam nemění,
pouze tituly a příjmení
a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na bilboardu.
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má,
furt on the road a s lumpama,
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí.
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.
Mezi pány panuje věčná neshoda,
jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,
aby ochránil voliče občana,
před kapitalistickýma zrůdama.
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí,
případné aférky se pod stůl odklidí,
hlavně dodržovat všechny zásady,
nejlíp se špína kydá za zády.
Léta už tajím svoji příslušnost,
k zemi co vyměnila hrubost za slušnost,
bo se mi nelíbí morální předlohy,
čili papaláši hrající si na Bohy.
Povinné školení pro všechny poslance,
lehce planého žvanění, lekce arogance
a místo polední debaty z prdu kulička,
ať vzkvétá naše zemička!
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co chceš, abychom trpěli?
Nutno ještě říct k tomu všemu,
hledám nohy nešťastných řešení v extrému
a tak bacha na Rudé koalice,
vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva,
že se zase valí dělníci, tentokrát zprava,
poznávacím znamením jsou holé hlavy,
neznalost dějin a ústavy.
Přes to všechno, co lid v tom kraji zažíval,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.
Tak si tu pomalu každý svůj život hnije,
z úcty k tradici ruka ruku myje,
upřímně řečeno trochu teskno mi je,
že nám stačí DEMO-Demokracie.
Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co, Pane Bože, za co, nechals nás se napálit?
Za co, Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli.
Za co, Pane Bože, za co? Tak snad mě někdo odstřelí!
Credits
Writer(s): Tomas Klus
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
Other Album Tracks
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.