Rekviem

25 let, a stále nespěchám nikam
Málo času mít význam věta, hodiny tikaj
Tak ti říkám o jizvách
Nebudu lhát a radši se ti přiznám
Nebudu lhát, citům dávám význam
Kdybych nebyl real, tak jak bych to mohl být já

Všechny ty momenty do hlavy zapadaj, jak kdybych stavěl to lego (lego)
Moje hlava, můj hrad, moje mysl, můj chrám, ale chybí tam dekór (dekór)
Všechny ty vteřiny minulost rozkládají, chci kousek všeho
Ale nevím jestli to vyjde a budu žít dýl něž tohle tělo

Chci aby tahle slova zažila věčnost, chci zažít věčno a chci zažít vděčnost
V cíli je něžnost a v čase je křehkost, v úspěchu nalezneš odpovědnost
Těm minutám, vteřinám ztraceným, aby tě do rána neodvleklo peklo
Když zvedáš tu výkonnost na max tak abys nestihl do rána zhebnout

Sorry slečno, je mi líto, na tebe v timelině nezbylo místo
Jsem v takovým bordelu že miluju ticho a nikoho nedržím blízko
Až umřem můžeme vzlítnout, pro tuhle minutu se můžem svlíknout
Budeme vzdorovat ale stejně to budeme muset na konci přijmout

Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen (jen časem omezen, jen časem omezen)
Tak tvoříme ty příběhy než opustíme zem (než opustíme zem, než opustíme zem)
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem (dokud tady jsem, dokud tady jsem)
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem (než mi zazní Rekviem, než mi zazní Rekviem)

Jak někdo stíhá dělat Hip-Hop pro abstinenty
Když na těch obličejích vidíš jak se vede trend, i
Ty tetování nezmizí a co bylo cool tehdy
Se už nedělá aby se udrželi konzumenti

Duhový vlasy zas opadnou časem, ta music co žije vzhledem a ne hlasem
Ten odpočet jede a naprosto právem, tak snižujem hodnoty v celé své kráse
Ta póza brát drogy to celý snad zdá se jak divadlo pro děti závislost rázem
A nebudeš spasen jen budeš dál pasen na dráze ke zkáze na minutu králem

A kolik dalších ještě musí umřít, aby lidi pochopili, jen Bůh ví
Drogy nejdou k poezii. Ou Dee. Kéž by šlo to přetočit jako movie
Chápu ty myšlenky můžou být hloupý
Nemůžeš vypnout když démon vstoupí
Chápu že s proudem žene se bouře a nemůžeš se dostat z pout i ti

Největší podlehli, skončili ztraceni, létali vysoko, dopadli nízko
Životem proběhli a lidi tleskali, jak se jen ničili, museli ztichnout
Až umřem můžeme vzlítnout, letíme rychle ať nestihnem chcípnout
Budeme vzdorovat, ale stejně to budeme muset na konci přijmout

Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen (jen časem omezen, jen časem omezen)
Tak tvoříme ty příběhy než opustíme zem (než opustíme zem, než opustíme zem)
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem (a dokud tady jsem, a dokud tady jsem)
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem (než mi zazní Rekviem, než mi zazní Rekviem)

Pojďme vzít tuhle chvíli zastavit svět jen pro nás
I když sám můžu se mýlit být Real One znamená strach
Že i když k těm hvězdám mířím vlastně nic už nestíhám
Že i když se blížím k cíli věčnost vlastně nepoznám

Pojďme vzít tuhle chvíli zastavit svět jen pro nás
I když sám můžu se mýlit být Real One znamená strach
Že i když k těm hvězdám mířím vlastně nic už nestíhám
Že i když se blížím k cíli věčnost vlastně nepoznám, já...

Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen
(Pojďme vzít tuhle chvíli, zastavit svět jen pro nás)
Tak tvoříme ty příběhy něž opustíme zem
(I když sám můžu se mýlit, být Real One znamená strach)
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem
(Že i když k těm hvězdám mířím, vlastně nic už nestíhám)
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem
(Že i když se blížím k cíli, věčnost vlastně nepoznám já...)