Franta Morgana

Dneska to cejtim v kostech z ozónu je vzduchu a úplně nabitej a do mě
vstoupí duch Františka Sahuly a nezeptá se mohu li jen tak mně
ovládne už nepřekročím kruh, ženu n
echám opuštěnou děti ve školce se pán
bůh s námi hraje hru panáky rozdávam.
Historky se vypráví a já se budu smát opilecká pýcha jistě může
křídla dát s každou další hodinou minulost mám rodinnou asi jsem
svobodný teď mně tak napadá, potř
ebuju trochu něhy koukam po holce
soudnost mizí, čert a vem je brzdit přestávám.
Neprocitnu hlady nevypadám k světu dohromady nedám jedinou větu na
stole v láhvi zůstal zbytek Morgana
jen jestli to přelud není Franta Morgana
Další kola panaku pak nastal Babylón zmatení jazyků a opic pavilón
zábava je třeskuta a strava pouze tekutá teď je mi vsechno jedno
nastal už ten zlom dva kalíšky v ruce blíž ke
slečně přisedám do pekla na dobrém koni v tomhle jasno mám
Neprocitnu hlady ...
jindy než za úplňku se to nestává se to vždycky pravidelně podivnej
sen mám Sahula u výčepu s pivem
postava kyvne mi prstem a já těžko odolam
Neprocitnu hlady...