EvoLucie

Nemáme křídla, jenom rybí prsty,
a taky jeden rytmus na buben
Letíme na střechama a jsme hladkosrstý,
aby náš spolek nebyl vyhuben

Nemáme křídla, jen suchý plátky chleba,
a taky jeden rytmus na basu,
štyry hořký srdce, jizvy, co se vstřebaj',
když kloužem sliznicí tam dolů pro spásu

Nemáme křídla, jenom poztrácený touhy,
a temný tóny starý kytary,
a kdosi pláče: "jeden život není dlouhý"
žijem už stovky let, jsme duše prastarý

Nemáme křídla, jenom vysypaný kufry,
a žádnej leasing, na-štěstí,
my jedem dál v touze za vysokými cukry,
ráj se mění v předměstí

Nemáme křídla, jenom netopýři oči,
a čtyři hypnotéky na lásku,
myši a žáby, pavouky a šneky v duši,
všechno to visí na vlásku

Chodíme po půlnoci višňovými sady,
které už dávno nerodí,
když jíme kůru stromů, neumřeme hlady,
a říkat se to nehodí

Možná už dneska v noci emigrujem
do země, která zve se "Onen svět",
a potom prošlapaný boty zujem,
než sejdeme se na oběd

Nemáme křídla, jenom rybí prsty,
a taky jeden rytmus na buben
Letíme na střechama a jsme hladkosrstý,
aby náš spolek nebyl vyhuben