Kanály lásky
Kde jsou ty holky, na který jsem celý roky čekal,
přivázanej ke svý boudě, jako pes, co štěká.
Ale nekouše, maj mě za teplouše,
pokoušej se odvýst svoje kluky z mý show, že?
Lžeme si sami sobě, že prej bude dobře,
s odřenejma ušima jsme rádi, že nám je jenom blbě.
Dávám lásku hudbě, s odřenejma ušima od sluchátek
je u mě doma pořád prázdno, průměrně nikdo.
Kdybych byl gay, tak mě naplňuje hip-hop,
jenže já chci naplnit holku,
je čas zdvyhnout plachty a poslat loďku dál.
Kéž by fouknul vítr, jsem jak Peter Pan,
věřím na víly a jsem pořád dítě.
Zkouknul jsem sítě, tím nemyslím net,
můžu vyjet lovit holku na neznámejch místech.
Koráby lásky se houpaj a vítr fouká víc,
a já zoufale doufal v cíl.
Do zádi blesky bouchaj a já se soukám vstříc,
moře hladově kouká, osudy plachetnic.
Už jedu pár let, začínám to vzdávat,
proč, nebaví mě pořád kálet a chlastat moč.
Jsem fakt blázen, začínám mít zánět očí,
tenhle zájezd nevidím moc růžově,
tak točím kormidlo, jak porno, úplně funím,
hu, musím bejt tvrdej, jinak skončím.
Byl by zločin se vzdát a vyskočit ven z lodi
přes palubu, když ještě nejsem muž, ne?
Snažil jsem se vždycky bejt slušnej,
teď se smažím v pekle jako horkovzdušnej trouba.
Ouha, jsem jako houba, nasáklej vodou s plesnivou nohou,
po mě zbyde jenom mokrá čmouha, slizká prohra.
Já jsem slimák, kterej prohrává souboj se solí,
snad na onom světě bude o něco líp.
Koráby lásky se houpaj a vítr fouká víc,
a já zoufale doufal v cíl.
Do zádi blesky bouchaj a já se soukám vstříc,
moře hladově kouká, osudy plachetnic.
Poslední večer, teče mi do bot, teče do lodi,
brečení by mohlo přiníst taky dost vody,
tak zamačkávám slzu a zamačkávám tok vody.
Tečou mi nervy, tak jak se mám zbavit tý potvory?
Nemůžu se zbavit pokory, no asi umřu,
chtěl jsem zbalit holku, ale potkal jsem kurvu.
Urvu ti péro, tím myslím samotu, sabotuju život tu,
zasalutuju životu a skáču pryč přijmout tmu.
Najednou vidím připlout tu, nádhernou mořskou pannu,
malou vílu, udělal bych z ní ženu, ale kde má díru?
No nejspíš jsem si zdřímnul,
probouzím se vedle svojí ženy Terky a dvou psích uhlíků.
Sahám po papíru s úlevou si utírám z prostěradla hlínu.
přivázanej ke svý boudě, jako pes, co štěká.
Ale nekouše, maj mě za teplouše,
pokoušej se odvýst svoje kluky z mý show, že?
Lžeme si sami sobě, že prej bude dobře,
s odřenejma ušima jsme rádi, že nám je jenom blbě.
Dávám lásku hudbě, s odřenejma ušima od sluchátek
je u mě doma pořád prázdno, průměrně nikdo.
Kdybych byl gay, tak mě naplňuje hip-hop,
jenže já chci naplnit holku,
je čas zdvyhnout plachty a poslat loďku dál.
Kéž by fouknul vítr, jsem jak Peter Pan,
věřím na víly a jsem pořád dítě.
Zkouknul jsem sítě, tím nemyslím net,
můžu vyjet lovit holku na neznámejch místech.
Koráby lásky se houpaj a vítr fouká víc,
a já zoufale doufal v cíl.
Do zádi blesky bouchaj a já se soukám vstříc,
moře hladově kouká, osudy plachetnic.
Už jedu pár let, začínám to vzdávat,
proč, nebaví mě pořád kálet a chlastat moč.
Jsem fakt blázen, začínám mít zánět očí,
tenhle zájezd nevidím moc růžově,
tak točím kormidlo, jak porno, úplně funím,
hu, musím bejt tvrdej, jinak skončím.
Byl by zločin se vzdát a vyskočit ven z lodi
přes palubu, když ještě nejsem muž, ne?
Snažil jsem se vždycky bejt slušnej,
teď se smažím v pekle jako horkovzdušnej trouba.
Ouha, jsem jako houba, nasáklej vodou s plesnivou nohou,
po mě zbyde jenom mokrá čmouha, slizká prohra.
Já jsem slimák, kterej prohrává souboj se solí,
snad na onom světě bude o něco líp.
Koráby lásky se houpaj a vítr fouká víc,
a já zoufale doufal v cíl.
Do zádi blesky bouchaj a já se soukám vstříc,
moře hladově kouká, osudy plachetnic.
Poslední večer, teče mi do bot, teče do lodi,
brečení by mohlo přiníst taky dost vody,
tak zamačkávám slzu a zamačkávám tok vody.
Tečou mi nervy, tak jak se mám zbavit tý potvory?
Nemůžu se zbavit pokory, no asi umřu,
chtěl jsem zbalit holku, ale potkal jsem kurvu.
Urvu ti péro, tím myslím samotu, sabotuju život tu,
zasalutuju životu a skáču pryč přijmout tmu.
Najednou vidím připlout tu, nádhernou mořskou pannu,
malou vílu, udělal bych z ní ženu, ale kde má díru?
No nejspíš jsem si zdřímnul,
probouzím se vedle svojí ženy Terky a dvou psích uhlíků.
Sahám po papíru s úlevou si utírám z prostěradla hlínu.
Credits
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.