Pokoj

Je to jen dítě jako ty a já
Tak čtrnáct let svět se ho netýká
Na smrt myslí když usíná
Dusí se ve skrýších do kterejch utíká
Z okna vidí tmu kterou v duši má
Rozlívá se do ulic
Zdá se bezedná

Ten pokoj jeho skrýš
Dusí ho když to neslyšíš
Ten pokoj jeho skrýš
Láme kosti když ty spíš
A do těch zdí špatný skutky vyrytý
Stejně jako zlý slova co už nevrátí
Ptá se kolik vzpomínek zdi vydrží než se rozpadnou
Už ho netíží

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

Je to jen dítě jako ty a já je mu patnáct let
Svět si ho nevšímá
Z okna vidí lidi z ulic utíkat
A skrz zdi je slyší naříkat

Ten pokoj jeho skrýš
Dusí ho když to neslyšíš
Ten pokoj jeho skrýš
Láme kosti když ty spíš
A do těch zdí špatný skutky vyrytý
Stejně jako zlý slova co už nevrátí
Ptá se kolik vzpomínek zdi vydrží než se rozpadnou
Už ho netíží

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

Jeden pokoj čtyři zdi
Mám ho já taky máš ho ty
Jeden pokoj čtyři zdi
Ve svý lebce ukrytý

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

V tom pokoji vlastně zjistí sám před kým to utíká
A že světlo jasnější je kde byla tma

Ten pokoj jeho skrýš
Najde v něm klid pak ho uslyšíš



Credits
Writer(s): Ondřej Popov
Lyrics powered by www.musixmatch.com

Link