Wolfpack Pt. 2

Uměle vytvořená bublina,
Podívej jak praskla.
Alespoň je vidět charakter,
Když se víno rozleje a sundá tadle maska.
Na konci pořád vojáci,
I když každej generál nejednu bitvu za sebou.
Nemusí mě vodit za ruku,
Dávno sem to dokázal, najednou sem nesnil.
Chtěl jsi pravdu za ty roky,
Chtěl si vidět, kam šel Boky
Nebo vědět, co se děje.
Ďábel poslal naše kroky
Dolů do nejhlubší stoky,
Dal mi napít beznaděje.
Nikdy nešlo o ten profit,
Odešel ze školy, dostal školu, která špínu smeje.
Ne, nebudu už mlčet
Nebo na kolenou prosit o vodu,
Když venku leje.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát,
I když sme stejný jako dřív.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát,
I když sou prachy plný lží,
Záblesků, návratů, úspěchu v náručí,
Dál úskoky názorů, nikdo se neloučí.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát
A tak mě nechte v klidu žít.
Nejbližší, hladoví naslouchaj lžím,
Ocel tu křehne a mění se v cíl.
Nejde furt dokola řešit, co s tim,
Bojovat se sebou, přehlížet stín.
Pochybenost šeptá, jestli dem správně,
Komenty ptaj se, kam TýDží dou.
Pravda se skrejvá možná až na dně,
Chtěli by vrátit minulost svou.
Nevědí, co maj si teď s náma počít,
Nejsme v tý škatulce, jak voni chtěj.
Schovaný za rohem, přesto na vočích,
My sme tu rádi, tak nás nehledej.
Průvody, světlice, masky a davy,
Hrdost za všechny, že sme to tu dali.
Pomluvy, deprese na hovno stavy,
A ve dvě ráno zas vymetám bary.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát,
I když sme stejný jako dřív.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát,
I když sou prachy plný lží,
Záblesků, návratů, úspěchu v náručí,
Dál úskoky názorů, nikdo se neloučí.
Všichni chtěli mít, co maj
A teď se chtěj toho vzdát
A tak mě nechte v klidu žít.
Snažim se pochopit, co se to stalo
A co nám to dalo a co se to děje.
Všechny ty postavy stouply si do řady,
Dotknu se profi, tak kdo nám to přeje.
Nejde nám vo prachy, vo slávu, vo buchty,
Jen ať se týDží do paměti Freje,
Že sme to dali a já budu ten,
Kdo se naposled tady jen potichu směje.
Zažít to znamená, duše je ztracená,
Počítat s tim, že to bude fakt navždy.
Tvář je teď kamenná, hlava je zmatená,
Čekat, až se dočkám poprvý zrady.
Doba je stavěná, dělat jen ramena,
Nikdo se nesnaží dohledat pravdy.
Falešná přeměna, zázrak se nekoná,
Já se stal jenom teď nástrojem dražby.
Můžu vás ujistit, todle je začátek,
Plány sou veliký, chce to jen tvořit.
A to, co se stavělo s falešnou hrdostí,
Bouchnout teď do stolu, všechno to zbořit.
Dělat to pro sebe, dělat to pro lidi,
Pak se tu nemuset nikomu dvořit.
Mít to ve cejchu tou ochranou napsanou,
Pud sebe sama teď do toho vložit.
A prošel sem sračkama, rozvodem, hádkama,
Nechal sem TroubleGang na chvíli ležet.
Všechno se změnilo pod rukou člověka,
Co nás chtěl nahlodat, nedal vědět.
A všichni se hádali, Boky nám vodešel,
Budoucnost kapely vypadá bledě.
A teďka tu stojíme hrdě zas před váma,
Můžeme svobodně dopředu běžet.