Prach
Občas nechci spát protože mě spánek zpomalí
Přijdu si jak tříska jo to jsou moje obavy
Nemůžu se pohnout leda někam zarazit
A vytvořit bolest někde v těle schovaný
Nesu si svý obavy co do povahy ďábla
Říkali mi nesmíš brát pokud nechceš dávat
Obavy se vrací jako poštovní holubi
Na tváři mám slzy no tekla tu i láva
Možná myslíš že je lehký rapovat svý texty
Udat svoje myšlenky jak gestapu nechci
Vymyšlený světy nesou pochodeň nad skepsí
Realita v rohu čeká aby dala lekci
Exit hledám ze svý chodeb
Zrození i smrt jsem poznal na Zlíchově
Šetřit slova nikdy nebudu
Bez nich bych šel dolů jako Lihovar na hubu
Je to už tak dávno je to jako včera
Stál jsem doma v obýváku nevěděl co dělat
Kolem tekla krev já neměl sílu konat
Podepsal jsem rakev abych nezemřel už znova
Bolest nesla galaxií moje trpký slova
Občas musíš do tmy abys světlo zvládl poznat
Tak jsem poznal Malvazinku zářila jak Hvězda
Věděl jsem že s ní nepoznám už nezdar
Nazdar řekl jsem kostem skříní
Neházím si kostkou abych cítil kam že mířím
Je mi dost let abych chápal denní příliv
Emocí co nezmocní se plamenem mý lípy
A jsem jako E.T. stále se tak cítím
Nekonečnou pílí naplňuju přítmí
Neberu si cizího abych mohl víc mít
Proto slunce svítí na kvítí mých mýtin
Kde jsem rostl křivě než se k zemi zřítil
Paradoxně pád ti může dodat víc sil
Já nechci světu lát že lháři jsou lídři
Má to jistej řád co zemi stále síří
Možná mám co říct ale nechci více říkat
Těla potu slz jak krve řeky stýká
Nevědomí s myšlenkami v míše se mi mícha
To se potom hůř
Možná mám co říct ale nechci více říkat
Těla potu slz jak krve řeky stýká
Nevědomí s myšlenkami v míše se mi mícha
To se potom hůř hodně špatně dýchá
Efrit není kazatel jen podává svůj výklad
Vydělává pakatel v porovnání daní zvířat
Dělá co jen může ale měl by více líbat
Květy svojí růže co mu něhou dává příklad
I když cítí únavu si nedovolí zívat
Občas cítí obavu co nese v rukou pýcha
Sakra ostrou dýku co do živýho píchá
Píchá ho v zádech potřebuje nádech
A výdech jako východ ze světa co kýchá
Klopýtá jak zvíře raněný u pítka
Neopít se dává mi víc důvodů do zítřka
Pod vším tím Prachem se mi otvírají víčka
Pod vším tím Prachem se mi otvírají víčka
Přijdu si jak tříska jo to jsou moje obavy
Nemůžu se pohnout leda někam zarazit
A vytvořit bolest někde v těle schovaný
Nesu si svý obavy co do povahy ďábla
Říkali mi nesmíš brát pokud nechceš dávat
Obavy se vrací jako poštovní holubi
Na tváři mám slzy no tekla tu i láva
Možná myslíš že je lehký rapovat svý texty
Udat svoje myšlenky jak gestapu nechci
Vymyšlený světy nesou pochodeň nad skepsí
Realita v rohu čeká aby dala lekci
Exit hledám ze svý chodeb
Zrození i smrt jsem poznal na Zlíchově
Šetřit slova nikdy nebudu
Bez nich bych šel dolů jako Lihovar na hubu
Je to už tak dávno je to jako včera
Stál jsem doma v obýváku nevěděl co dělat
Kolem tekla krev já neměl sílu konat
Podepsal jsem rakev abych nezemřel už znova
Bolest nesla galaxií moje trpký slova
Občas musíš do tmy abys světlo zvládl poznat
Tak jsem poznal Malvazinku zářila jak Hvězda
Věděl jsem že s ní nepoznám už nezdar
Nazdar řekl jsem kostem skříní
Neházím si kostkou abych cítil kam že mířím
Je mi dost let abych chápal denní příliv
Emocí co nezmocní se plamenem mý lípy
A jsem jako E.T. stále se tak cítím
Nekonečnou pílí naplňuju přítmí
Neberu si cizího abych mohl víc mít
Proto slunce svítí na kvítí mých mýtin
Kde jsem rostl křivě než se k zemi zřítil
Paradoxně pád ti může dodat víc sil
Já nechci světu lát že lháři jsou lídři
Má to jistej řád co zemi stále síří
Možná mám co říct ale nechci více říkat
Těla potu slz jak krve řeky stýká
Nevědomí s myšlenkami v míše se mi mícha
To se potom hůř
Možná mám co říct ale nechci více říkat
Těla potu slz jak krve řeky stýká
Nevědomí s myšlenkami v míše se mi mícha
To se potom hůř hodně špatně dýchá
Efrit není kazatel jen podává svůj výklad
Vydělává pakatel v porovnání daní zvířat
Dělá co jen může ale měl by více líbat
Květy svojí růže co mu něhou dává příklad
I když cítí únavu si nedovolí zívat
Občas cítí obavu co nese v rukou pýcha
Sakra ostrou dýku co do živýho píchá
Píchá ho v zádech potřebuje nádech
A výdech jako východ ze světa co kýchá
Klopýtá jak zvíře raněný u pítka
Neopít se dává mi víc důvodů do zítřka
Pod vším tím Prachem se mi otvírají víčka
Pod vším tím Prachem se mi otvírají víčka
Credits
Writer(s): Filip Efrit šmat
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.