Zmar (poezie)

Přes ten potok vedl most
Komu není rady, tomu nejde pomoct
Připlouvá k nám vzácný host – zmar života
Nedělí nás od něj moc
Je tu v plné kráse... A dost!
Člověče uteč, než odtáhne tě za tvůj chvost
Pohltí tě do hlubin, jako temný hvozd
Vytopí veškeré štěstí pramínky pesimizmu
Oddělí tě od nadhledu
A vše bude zas k ničemu a v nedohlednu
Legrační je, že poslal jsem ho sám
Hodil jsem ho do řeky a teď vrací se k nám



Credits
Lyrics powered by www.musixmatch.com

Link