Bílá paní
Dívka bledá ze starého hradu, co vychází nocí na cimbuří.
Pokoj hledá a nenachází, její závoj zavlaje na věži.
Záhadnou svou mocí čelo chmuří, bílý závoj nezamrazí.
Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní,
kdo má rád bílou paní, ten vytuší ...
Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích,
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Měsíc bledý velikou má vadu, svitem nezahřeje, jenom chladí.
Smutně hledí, bez úsměvu, ozvěna kroků utichne v protěži.
A vítr nezavěje, nepohladí, drsnost roků bez prodlevy.
Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní,
kdo má rád bílou paní, ten vytuší ...
Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích,
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Když pak stojíš v mým zákoutí s pohledem do kraje z gotického okna,
tak málem tě to zarmoutí, že vítr vlasy rozevlaje u gotického okna.
Tvůj smích ji probudí z denního spánku neviditelná pro nás.
Její dech nás zastudí zachvěním vánku, neviditelná pro nás.
Vždyť nechce být duchem, už nechce být sama, nechce být smutná, tak moc ji to schází.
Z krve a citů, má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní.
Má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní,
bílou paní, bílou paní...
Pokoj hledá a nenachází, její závoj zavlaje na věži.
Záhadnou svou mocí čelo chmuří, bílý závoj nezamrazí.
Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní,
kdo má rád bílou paní, ten vytuší ...
Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích,
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Měsíc bledý velikou má vadu, svitem nezahřeje, jenom chladí.
Smutně hledí, bez úsměvu, ozvěna kroků utichne v protěži.
A vítr nezavěje, nepohladí, drsnost roků bez prodlevy.
Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní,
kdo má rád bílou paní, ten vytuší ...
Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích,
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Když pak stojíš v mým zákoutí s pohledem do kraje z gotického okna,
tak málem tě to zarmoutí, že vítr vlasy rozevlaje u gotického okna.
Tvůj smích ji probudí z denního spánku neviditelná pro nás.
Její dech nás zastudí zachvěním vánku, neviditelná pro nás.
Vždyť nechce být duchem, už nechce být sama, nechce být smutná, tak moc ji to schází.
Z krve a citů, má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní.
Má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní,
bílou paní, bílou paní...
Credits
Writer(s): Ales Brichta
Lyrics powered by www.musixmatch.com
Link
© 2024 All rights reserved. Rockol.com S.r.l. Website image policy
Rockol
- Rockol only uses images and photos made available for promotional purposes (“for press use”) by record companies, artist managements and p.r. agencies.
- Said images are used to exert a right to report and a finality of the criticism, in a degraded mode compliant to copyright laws, and exclusively inclosed in our own informative content.
- Only non-exclusive images addressed to newspaper use and, in general, copyright-free are accepted.
- Live photos are published when licensed by photographers whose copyright is quoted.
- Rockol is available to pay the right holder a fair fee should a published image’s author be unknown at the time of publishing.
Feedback
Please immediately report the presence of images possibly not compliant with the above cases so as to quickly verify an improper use: where confirmed, we would immediately proceed to their removal.