Cool V Plote

Když jsi byl malej, jako vostatní děti
Věděl jsi, že život začíná ve třiceti
A tak jsi chtěl vyrůst a všem to nandat
A pak ti těch třicet bylo a to skončila sranda
Měls svoje ambice a svoji vizi
Prostě všechno, co předchází životní krizi
Protože i když se podřídíš sebevyšším principům
Nepomůže ti to proti cipům
Co dělaj velký ramena a tvrděj, že něco znamenaj
Aby chytli dojnou krávu a cucnuli si z vemena
Zatímco ty máš svojí citlivou duši
A červený uši a vůbec netušíš
Že když místo toho, aby sis lokty brousil
Svý moudra trousíš jen sobě pod fousy
A s vostatními morousy sedíš v koutě
A všichni vostatní předběhnou tě

Chtěl jsi být cool, být boží
Být suprstar a nehorázně slavnej
Cítit se in, jako boss
A mít všeho dost
Být nej
Jenže jsi kůl v plotě
Jsi suprstar a stárneš dál den za dnem
Cítíš se invence prost
A máš všeho dost
Jseš nejspíš na dně

Když jsi byl malej, měl jsi co říct
Ale tvejm slovům nikdo nevyšel vstříc
Vono je sice hezký spoléhat se na osud
Ale milej zlatej, jde to jenom vodsud podsud
Když se netváříš, jako bys měl na chodníku v Hollywoodu svojí hvězdu
Sorry kámo, zákaz vjezdu
Brána ráje zůstane ti zavřena
Vostatní si užijou a ty budeš za křena
Byl jsi mladej a nadějnej, ale mládí je v tahu
Ztratil jsi iluze a tvoje slova váhu
A těď jako čekáš ňákou cenu za snahu?
Prostě se smiř s tím, že tě život vzal zas na hůl
A stáři klepe na dveře
A budík hlásí, že je čas lidí bez páteře
Co jenom dělaj gesta a hladinu čeřej
A vostatní zůstanou bez večeře

Chtěl jsi být cool, být boží
Být suprstar a nehorázně slavnej
Cítit se in, jako boss
A mít všeho dost
Být nej
Jenže jsi kůl v plotě
Jsi suprstar a stárneš dál den za dnem
Cítíš se invence prost
A máš všeho dost
Jseš nejspíš na dně

A co děláš ty když jsi na dně, bože
Zeptal jsem se jednou
A pán bůh se na mě upřeně podíval
A pravil svým medovým hlasem

Doufáš snad, že ukážu ti cestu rájem, nemám zájem
Jenom ti do života jednu dobrou radu dám
A sice to musíš zvládnout sám
Doufáš snad že se taky staneš zlatým slavíkem
Za víkend, takhle na honem, na to zapomeň
Zapomeň
I když si svý banjo naladíš
Ostatní ti to stejně vždycky osladí

Jó
Když jsi byl malej, chtěl jsi bejt velkej
Teď se ti to povedlo, tak už sakra nelkej
Nejsi jedinej, kdo čeká, až opadá listí z dubu
A suší hubu, tak vítej do klubu
I my znali svou cenu no nebyla to láce
Cejtili jsme, že ve vzduchu visí inspirace
Nebyla to inspirace, byl to jen smog
A my místo v síni slávy skončili pod vlivem drog
I my jsme chtěli roštěnky a máme jenom špeky
A podesátý vstupujeme do stejný řeky
Tak to chodí, ale jsme na jedný lodi
A přestojíme každou bouři, když bude co kouřit
No tak se seber zvedni se z matrace
Život skončil ve třiceti, teď začíná legrace
Vítej mezi lůzrama a zazpívej si s náma
Na daleký cestě do neznáma

Chtěl jsem být cool, být boží
Být suprstar a nehorázně slavnej
Cítit se in, jako boss
A mít všeho dost
Být nej
Jenže jsem kůl v plotě
Jsem superstar a stárnu dál den za dnem
Cítím se invence prost
A mám všeho dost
Jsem nejspíš
Na dně