Zelena

Já na majku, na jazyku pecku,
atmo chytá správnou barvu.
Do uší zní mi beat,
co mí duši zdá se znít fakt libově.
Jenže, co když to takhle je už celou půlku dne?
A "aha moment" nikde,
stejně jako obsah posledního pytle.
Hrome!... že by "a sakra moment"?!
Když vtom mě cosi mezi lopatky dloubne,
ještěže jsem vedle, od kdy nosí realita vidle?
No todle. Dobře vím, že
komu se nelení, tomu je hej.
Ale mně je ouvej. Nejsem přítel údolí,
páč každej kopec je nahoru moc dlouhej.
Mý brčálový trenky s žábou jsou asi v prádle. Jo áhle,
někdo vylil všechno červený a ukrad láhve.
A já jdu ven, v děravým sáčku
od špenátu, ale s grácií.
Před barákem se málem srazím s prohnilou Avii,
pokračuje po modrý
a já mám nápad to chápat jako znamení,
asi bude nutný být zase chvíli přítomný...

ref.
Říkám tomu Pragosyntéza,
přeměňuju světlo na rým, aha,
trhám nezralý ovoce v cizí zahradě
a balím, páč rýmů se nenajím...
Pragosyntéza,
přeměňuju světlo na rým, aha, jo,
denně z džungle nosím rigle,
s tím, že mi aspoň
v domově důchodců třeba něco dojde.
Ale stejně mě to baví. ... a baví
...dál...

Snažím se soustředit,
ale něco mi to pořád kazí
mohlo by to být,
že někteří lidé na ulici jsou
polo, ale i docela nazí.
A jak s tím souvisí,
že doprava stojí a chodci s ní?
Místní Vietnamci maj na ceduli ovoce.
A ovoce a v parku u zastávky
není ani stopy po trávníku.
Jen holá hlína byla by tu,
nebejt ... exkrementů ... psíků
na ... došel peppermintovej likér,
pech, nebude mecheche.
Došly i melouny, nebude boule.
Veselá tu žádná obloha, jakýpak cavyky,
není okurka, nebudou tzatziki.
Unie krachuje.
Proč jsou lesy bez mechů a stromy bez listí
i jehličí a jehly bez uší?
Hele jak to souvisí?
Nesouvisí, a přece dusíme se.
Greenhorni jsou bez písní,
má kuchyň bez plísní.
Co na to golfisti?
Je fotbal pořád hra?
Co má teda mládí a
jak teď poznám marťana?
Jestli se to někomu nezdá,
tak si představ, že mně se to zdálo.
Zdá se mi to často, čas od času občas,
no vlastně vždycky,
když už je potřeba si vyprat barevný prádlo.
A ty snad ne? Jako co?
Ať je to, co je to. To je to a to je jedno,
to je toho. Džíííí, ať si čas běží,
nás stejně nedoběhne. Ne, ne.
No a tak tu už kopy nocí, dní
hledám barvu co mě uklidní.
Ale mě to baví... jí hledat...
ale mě to baví... dělat, co nevy??...

ref.
Říkám tomu Pragosyntéza,
přeměňuju světlo na rým, aha,
trhám nezralý ovoce v cizí zahradě
a balím, páč rýmů se nenajím...
Pragosyntéza,
přeměňuju světlo na rým, aha, jo,
denně z džungle nosím rigle,
s tím, že mi aspoň
v domově důchodců třeba něco dojde.
Ale stejně mě to baví.