Pismena

V dešti se mi ztrácíš
moje ústa neslyšíš
moje oči nevidíš

Jen písmena
třeba. a b c d e f g há
tohle není žádná věda
jen písmena tvoří slova
jako tyrkys - rudá, šedá
existují snad od doby
kdy chodíme už vzpřímení
vytvořila taky tvoje krásné jméno a příjmení
vepsalas ho na ta místa kolem kterých chodím domů
na listí, a na chodníky, na sloupy, na kůru stromů
nechalas ho i na schránce jak pamětní desku
tvý věci zmizely rychlejc než v kulovým blesku
Otevřel jsem dveře jako tisíckrát týdně
a hned pochopil proč jsem se cítil tak bídně
ty stěny přece dobře znám
pár čtverečních metrů
sotva se tam vešel malej komínek svetrů
žili jsme tu stísněně, to je pravda čistá
a najednou je na věšacích tak strašně moc místa
v dešti se mi ztrácíš, všechno kolem voní
tvý jméno je i na zvonku co už nezazvoní

V dešti se mi ztrácíš
moje ústa neslyšíš
moje oči nevidíšš
V dešti se mi ztrácíš
moje ústa neslyšíš
moje oči nevidíšš

Generace lidí dělaj pořád stejné chyby
a potom všichni hrajeme tu starou hru na kdyby
kdyby sem já kdyby si ty nenávidim tyhle věty
fakt ne. oo ooo oooooo
mám tě strašně rád, bez tebe jsem chudší
jsem sročko za který teď už všichni ručí
jooo
všem kolem už jasný je že chybama se člověk mučí
ukončit to může zvonek snad se rozezvučí

V dešti se mi ztrácíš
moje ústa neslyšíš
moje oči nevidíšš
V dešti se mi ztrácíš
moje ústa neslyšíš
moje oči nevidíšš

yeah oooo oooo ooo

ty víš co vím jáá... není proč žít dál
vítr všechno vzal... už nám nepřeje
i smích se směje
už není proč žít dáál.jéééé
si bouře a já nestíhám běžíš dlouhou
i noci spálíš ty sám svojí touhou
tvůj kousek nebe.na slunce nečeká jé
víš co vím já tak dej si říct
už dávno mezi námi není nic
už víš co já tak dej si říííct
v dešti se ti ráda ztrácím
tvoje ústa stejně neslyším
a tvoje oči vůbec nevidím

v dešti se mi ztrácíš
tvoje ústa neslyší
tvoje oči nevidíš

oooo oooo