Hany (Honey)

Když zazní píseň z přístavů
Noc dá si závoj na hlavu a začne žít
Než vyjdou slunce neonů
A rosa padne do zvonů, já musím jít

Mám svoji šatnu zázraků
Kam v doprovodu soumraku já vejdu dál
Tam každý sen se dohoní
A hvězda vjede na koni, pak začne bál

Když Romeo tě obejme
A Puk si sedne vedle mě, Lear ztratí řád
Dá Hamlet hlavu do dlaní
A Othello zas přehání svůj noční vpád

A když tě světla uchopí
Ten svět tě vbodne na kopí
Tam, kde jsi stál

Je moje říše beze dna
Když chceš tak budu princezna a ty můj král

Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát
Ty, Honey, se musíš pro lidi smát

A když pak potlesk utichá
A scéna teple zadýchá
Já musím vstát
Než reflektory vychladnou

Chci chutnat chvíli záhadnou, tak častokrát
Když hudba závěr dohraje
A poslední host z foyer se vytratí
Já zamknu šatnu s líčidly
A den, co zmizel pod křídly se nevrátí

Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát
Ty, Honey, se musíš pro lidi smát

Jednou si vyjdu z města ven
A udělám si krásný den, kdy budu chtít já
Vždyť vidět nikdo nemusí
Že dám si stéblo do pusy a budu snít

Když zazní píseň přístavů
Noc dá si závoj na hlavu a začne žít
Když vyjdou slunce neonů
A rosa padne do zvonů, já musím jít

Ty, Honey, se musíš teď pro lidi smát
Ty, Honey, teď musíš pro lidi hrát