Klaunova zpověď

Já v mládí často podobal se vánku
a říkali mi, že mi rozum chybí,
dnes, dnes už mám, už mám na kahánku
a vy se ptáte, proč vám to povídám?

Tak slyšte, já miloval jsem lidi
a proto jim, ne Bohu se zpovídám.

Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý,
drzý a hloupý, nic prý mi nevadí,
vám lidem, vám se to mluví,
já však byl šašek a musel jsem se smát!

A bál jsem se, že pláč můj prozradí,
že chtěl jsem lásku svou někomu dát.

Teď už mi líčidla rozežrala tvář
a maska smíchu navěky mi spadla,
tam v dáli vidím, vidím slunce zář,
já za tím sluncem musím jít!
Dohrála hudba, opona spadla,
alespoň dneska chci lidskou hrdost mít!

Po celý svůj život rozdával jsem smích,
měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk.
A snad jsem taky, snad taky trochu zpych,
přesto bych rozdal všechno, co jen mám.

Však nemám nic, mě zbyl jenom stesk,
tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.



Credits
Writer(s): Petr Novak, Ivo Plicka
Lyrics powered by www.musixmatch.com

Link