Jaroslava

Všimni si, jak se lidi ztrácej,
jak každej mele tu svou.
A když se pak domů vracej,
na zádech nesou si světla stíny a vítr ve vlasech.
Je to jiný, když člověk ztrácí dech.
Je to jiný, ze slunce ke kořenům cesta je dlouhá.

Prosím, pište si, že se to nevyplácí
zapomenout na starý časy
a nový účesy, furt stejní funebráci.
Nejde se hnout, nejde se hnout.
Hluboko do kapes a někde ve mně země
z tebe složená, je z tebe složená.
Tútudutúudu...

Reklamní spoty na prošlapaný boty.
Důvod je prostý, nakrmte hosty
a pak utíkejte, smějte se do kamer.
Na povel zatleskejte a hezky se tu mějte.
Já sám dám se ti, počítej do tisíce
a potom zmizím všem cizím lidem.
A sami sobě zbydem a sami sobě zbydem.

A jako paní Jaroslava, říkám, marná je sláva.
Lidi jsou jenom lidi a on to vidí a on to vidí,
on to časem sklidí.

Všimni si, na obloze ptáci
zamávaj' křídly a pak v mracích se ztrácí.
Tak nějak stejně, jako když vedle tebe vstávám.
Ztraceni vprostřed pouště, jak jsme si slíbili.
Hlavně se neopouštět, hlavně má milá
zbyly z velký části jen mý kusy lásky
a dva dlouhý dopisy.
Kousek od cílový pásky jsem roztrhán na kusy.

A jako paní Jaroslava, říkám, marná je sláva.
Lidi jsou jenom lidi a on to vidí a on to vidí,
on to časem sklidí.