Sklerotik

-Co?
-Ty krávo.
-To je skvělá muzika.
-Ty vole, co to je za muziku? Jsem na ní zapomněl.
-Hymna, ty vole.
-No jasně, jasně.
-Já jsem si jenom, něco zapomněl v autě.
-Dyťs tam nebyl, ty vole.
-No jasně, já jsem tam chtěl přijít, já jsem zapomněl.
-Trochu jsi se přepočítal frajírku, co?
-Cože? Já ani nevim, si to nevybavuju.

Jestli chceš, vezmu tě na prohlídku mou povahou,
tak za prvý, jsem sklerotik jak hovado.
Často mám chuť hledat věci i pod podlahou,
jednou se mi povede zapomenout mozek doma bro.
Říkej mi "Ztráty a nálezy", stále něco hledám,
jsem jak Colombo, v mojí paměti je chvíli světlo,
a chvíli zase tma, je to jak stroboskop.
Krátkodobá pamět potřebuje dlouhodobou pomoc,
holt jsem zevlák, stále něco hledám,
mám pravidelný zpoždění, sám na sebe čekám.
Může bejt někdo víc vyzevlenej než já?
Lež má krátký nohy, řekl jsem jí běž dál
a nech mě, už tak mám dost práce s tím, najít pravdu,
když se točím v kruzích, potřebuju na vzduch.
A možná, že bych mohl přestat tolik kouřit trávu,
no měl bych bejt rád že hledám klíče a né káru.

Ref.: Sorry ale nemůžu si vzpomenout, nevim,
nepamatuju si, kde jsem nechal svoje věci,
nepamatuju si ani tvoje jméno, takže předtím,
než se pustíme do řeči mi ho prosim znovu řekni.
Popojedem dál, je tu bod číslo dva,
každej den se starám hlavně o svýho psa.
Zapomeňte na to, že pitbull je plod zla,
je to jedno z nejlepších plemen, co znám.
A když mě viděj lidi zvedaj čivavy do oblak,
nadávaj mi do zmrdů a můžou se hned posrat.
Často slýchám hovna, sem tam sbírám hovna,
no nejvíc z celýho dne, stále zapomínám hovna.
Papírky mírový na posezení vyhoří a z okna
vyletí spálený mozkový buňky, hledám znova.
Hledám v káře, hledám po kapsách, hledám doma,
jsem v tom už tak dobrej, že se umím sám sobě schovat.
Jsem nejzapomnětlivější MC týhle planety,
namotávám zbytky paměti na vidličku jak špagety.
Pátrám a budu dál navěky,
až se uvidíme prvně, řeknu "to jsi zase ty?".

Ref.: -Já ti rozumim, já jsem totiž taky úplně vyřízenej.