Z Deniku (Grusence)

Našel jsem v sobě ještě jedno bílý místo,
místo jisto jistých slov čekám na vřelá objetí.
Je ti jak mně a možná čekáš na totéž,
běž prosím spát.
Kolikrát padneme do zajetí?
Oběti všech našich mlčenlivých nocí
jsme my dva, opravdoví cvoci.
Procitnout a nebýt jiný,
zkrátka stejný jako včera,
nedůvěra v oba světy,
do večera plnoletý
a zase ráno.

Odi et amo.

Ref. Odi et amo (Nenávidím a miluji)

Jsi ve mně živá, jako já se v tobě topím,
dopíjím zbytky vín a odesílám zprávu.
V náručích balerín nezbylo mi místo,
místo jisto jistých slov
čekám na vřelá objetí.
Dva květy,
dvě dlaně,
dvě písně stokrát obehrané,
dvě těla,
dvě duše,
dvě role jsi měla.
A teď v poslední době
ta Grušenka v tobě
je i není
rozdvojení,
zde nedopsáno.
Odi et amo.

Ref. Odi et amo (Nenávidím a miluji)
Když se mi zdáš
nebo když sám hlídám tvý snění,
úzkostlivě ze závěsů vyháním rozednění.
Uzavřeni do čtyř stěn
jen bráníme svý city,
propleteni žijem sen,
sami před sebou skryti,
spolu, ale každý zvlášť,
plášť proti ublížení
těsně po probuzení,
každý ráno.
Odi et amo. Odi et amo.

Ref. Odi et amo.