Lehomole

Tak zase jeden den úzce spjat s realitou
S vůní tvou a touhou tou co nejde ovládnout
Chvíli plout jen tak ve dvou, pak si lehnout
A být prosté radosti z toho že žít můžem
I když jen jednou
Ale tím spíš člověk člověku blíž dokud to nepochopíš
Tak budu nekonečně psát
Tisíce básniček
A budeš jednou z mých
Holčiček

Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk a Radek s Ríšou
Se poznali včera a už si spolu píšou
Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem
Had má svojí hadici a maj spolu hádky
Jen já ruším tradici a držím se matky

Protože
Ta mi vždycky říkala, že
Život je jako bonboniéra
A že je vcelku jedno, kde začnu

Tak jsem si řek, že když mám takovej pech
Přeskočím na druhej břeh
A zkusím štěstí na pánech
Což vyrazilo dech především těm co jsem znal
Snad proto v posledních dnech se drželi dál
A já to nechápal a toužil po lásce
A vroucním objetí, tak jako v pohádce
Stal jsem se obětí samoty v zajetí
A že je ti to jedno
Tak to mě celkem sebralo

Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk a Radek s Ríšou
Se poznali včera a už si spolu píšou
Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem
Had má svojí hadici a maj spolu hádky
Jen já ruším tradici a držím se matky

Protože ji mám rád!